V rámci konání 1. Mezinárodní konference - “Koroze a protikorozní ochrana materiálu konference“ zajistil organizační výbor doprovodný program, na který jsou všichni účastníci a doprovázející osoby srdečně zváni. Tento doprovodný program zahrnuje slavnostní zahájení, závěrečnou recepci, okružní výlet Prahou a půldenní výlet do Kutné Hory a okolí.

Slavnostní zahájení konference

Datum konání: 30.9. 2007, 19.00-21.00

Cena: zahrnuta v ceně registrace

Okružní výlet Prahou

Datum konání: 1.10. 2007, od 19:00

Cena: zahrnuta v ceně registrace

Při této okružní jízdě se ve stručnosti seznámíte s historií města, jeho historickým centrem a pozoruhodnými památkami. Uvidíte architektonická díla jako je Národní muzeum na Václavském náměstí, Karlův most, Národní divadlo, Staroměstské náměstí se Staroměstskou radnicí a orlojem, Židovské gheto na Josefově, Pražský hrad, Malou Stranu s jejími nádhernými barokními chrámy a mnoho dalších architektonických skvostů Prahy.

Půldenní výlet do Kutné Hory a okolí

Datum konání: 3.10. 2007, odpoledne

Cena:  725,- CZK  (platba na místě při zahájení konference)

KUTNÁ HORA

Historie Kutné Hory je nerozlučně spjata s dolováním stříbrných rud. Již koncem 13. století poskytuje kutnohorský důl zhruba jednu třetinu evropské produkce stříbra. Město se stává střediskem ražby tzv. pražských grošů patřících k nejstabilnějším evropským měnám. Zdejší důl Osel dosahuje na přelomu 14. a 15. století hloubky pětiset metrů a je tehdy nejhlubším dolem světa. Díky svému bohatství se Kutná Hora stává po Praze druhým nejvýznamnějším městem Českého království. Bohatství zdejších dolů, o něž se opírala moc českých králů, dalo vzniknout řadě památek, pro které bylo město zařazeno do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Sedlecký klášter a jeho význam

Ještě před objevem stříbrných ložisek byl v roce 1142 založen v nedalekém Sedlci cisterciácký klášter - první klášter tohoto řádu v českých zemích. Klášter představoval nejen důležité kulturní centrum, ale moderní cisterciácké hospodářství připravilo také zemědělské zázemí budoucí Kutné Hoře. Cisterciácká architektura pocházející z vyspělého západoevropského prostředí (kolébkou řádu byla Francie) ovlivnila přechod od středoevropského románského slohu ke gotickému.

Počátky dolování a vznik města

Kolem roku 1260 byla na pozemcích sedleckého kláštera objevena ložiska stříbrných rud. Mezi prvními se zde usazovali němečtí horníci, kteří přišli od Jihlavy, kde se stříbro těžilo již zhruba třicet let. Obyvatelé se usazovali podél cest a vytvářeli hornické osady. Jedna z nich se nazývala Cuthna Antiqua - Stará Kutna, z čehož se odvozuje jméno pro budoucí město.

Asi v roce 1290 dochází k legendárnímu "sběhu lidí ke Kutně". Stalo se to, co mnohokrát v lidské historii - vypukla “zlatá horečka“ se všemi svými neřestmi. Mezi náhodně uskupenými dřevěnými boudami a krčmami, lázněmi, chlebovými i masovými krámy dýmaly hutě a probíhal provoz na šachtách. Koncem 13. století vytvořily horské osady jeden celek a Kutná Hora získává privilegia královského města.

Horní zákoník a založení mincovny

V roce 1300 vydal český král Václav II. moderní horní zákoník Ius regale montanorum. Tato syntéza horního práva s konkrétními předpisy dala základy veškerému důlnímu podnikání. Ve stejné době byla v Kutné Hoře založena i centrální mincovna českého státu. Ražbou tzv. pražského (českého) groše s pevně stanoveným obsahem stříbra byla odstraněna do té doby panující nejednotnost v užívání peněz.

Opakovaný boj o stříbro a rozkvět města

V roce 1300 žádal říšskoněmecký císař Albrecht Habsburský zastavení kutnohorských dolů, nebo 80.000 hřiven stříbra (1 hřivna je 253 g stříbra). Pro dosažení svých požadavků Kutnou Horu oblehl. Po třech letech pokus opakoval, ale i tentokrát neúspěšně - němečtí horníci opět zachovali věrnost českému králi. Obléhání jen uspíšilo budování městských hradeb. Prudký vzestup moci města byl doprovázen budováním výstavných kostelů a domů převážně německého patriciátu. Nejdříve, v první pol. 14. stol., se na výstavbě kutnohorských chrámů podílí stavební huť z blízkého sedleckého kláštera za použití stejných technik, které se uplatnily při budování kláštera. Až závěrem 14. století dochází ke změně - svůj vliv v souvislosti s výstavbou nejvýznamnější české sakrální stavby - svatovítské katedrály - uplatňuje panovnická stavební huť.

Během vlády českého krále Václava IV. se při mocenském sporu podařilo jeho bratru Zikmundovi Lucemburskému (uherskému králi) oblehnout v roce 1403 město, získat výpalné a vyrabovat Václavovu pokladnu.

Podrobnější informace o městu Kutná Hora a jeho okolí můžete nalézt na WWW stránkách: chramsvatebarbory.cz/

www.cms-kh.cz

Závěrečná recepce

Datum konání: 4.10. 2007, 19:00-23:00

Cena: zahrnuta v ceně registrace